podle § 101 až § 108 zákoníku práce, pokud na pracovišti (filmovém natáčení) působí více než jeden zaměstnavatel, jsou všichni povinni seznámit se vzájemně písemně s riziky a na základě § 13 zákona č. 309/2006 Sb. se tato povinnost týká i všech osob samostatně výdělečně činných.

BEST PRACTICE: Při prvním poptávání analýz rizik je vhodné osobní setkání. Je možné si přizvat i specialistu BOZP, který subdodavatelům vysvětlí, co přesně potřebujete a v jaké formě. Je schopný pomoci subdodavatelům s vypracováním. Po dodavatelích vyžadujte průběžné aktualizace analýz rizik a zdůrazněte, že musí zahrnout i subdodavatele.

z hlediska natáčení je pracovištěm lokace nebo ateliér. Vzhledem k tomu, že se musí všichni účastníci natáčení vzájemně seznámit s riziky, produkce vypracovává analýzu rizik na pracovišti v kontextu činnostmi, které se na něm budou odehrávat, a tu musí mít k dispozici všichni dodavatelé. Tento krok začíná již na technických obhlídkách, kde je nezbytné posbírat data (podklady pro tvorbu analýzy rizik) a u lokací v horším technickém stavu zvážit vypracování statických posudků, či přizvání jiných odborníků dle rizika.

BEST PRACTICE: Na technických prohlídkách bývá spousta informací, které mohou zapadnout, je proto vhodné udělat si audiovizuální záznam z prohlídek. Důležité je analýzu rizik aktualizovat při změně činností nebo podmínek natáčení.aktualizace analýz rizik a zdůrazněte, že musí zahrnout i subdodavatele.

zejména seznámení s riziky a opatřeními. Všechna oddělení musí být proškolena před započetím natáčení. Toto je možné provést v rámci celo-projektové produkční porady a u větších projektů pak individuálně s jednotlivými odděleními výroby.

BEST PRACTICE: Je dobré spojit proškolení i s dalšími důležitými informacemi (např. o opatřeních proti covidu-19), kdy je možné provést revizi na základě zpětné vazby od jednotlivých oddělení. Zorganizujte setkání s vedoucími jednotlivých oddělení a proberte s nimi rizika a opatření, proškolte je, nechte si podepsat prezenci a domluvte se s nimi, že proškolí své podřízené a dodají vám podepsané prezenční listiny. Dodejte jim k tomu potřebné podklady. V rámci školení se často narazí na potenciální komplikace, které by se jinak řešily až na place. Snižuje se tak riziko vícenákladů.

probíhá jednak formou předání analýzy rizik k lokacím a zpracování check-listů v kontextu činnosti a lokace. Analýzu rizik i denní checklist je nezbytné přiložit k dispozicím. Denní checklist je přehledné shrnutí analýz rizik dodavatelů vztahující se k činnosti a technice, která bude daný den na place na konkrétních natáčených scénách.

BEST PRACTICE: K dispozicím přikládejte vždy analýzu rizik. Kromě analýzy rizik produkce je vhodné přiložit i analýzu relevantních dodavatelů, pokud se v daném dni budou podílet na projektu.

neboli bezpečnostní schůzku je potřeba realizovat každý natáčecí den před zahájením prací. Zde se shrnou nejdůležitější rizika a je zde prostor pro oznámení úpravy opatření pro snížení rizik, pokud dojde ke změně třeba z důvodu počasí.

BEST PRACTICE: Důležitá je příprava, ideální délka je do 5 minut, a zpravidla ji vede asistent režie ve spolupráci s BOZP specialistou. V rámci safety meetingu by měl dát asistent režie prostor pro krátké vyjádření kaskadérům a SFX, pokud je v daný den čeká realizace. Je vhodné zařadit prostor pro safety meeting přímo do dispozic.

je klíčovou činností v rámci prevence. Je třeba si všímat, zda neprobíhají současně dvě činnosti, které se navzájem mohou ovlivnit a způsobit nehodu. Zároveň je třeba dohlížet na dodržování opatření analýzy rizik. Osoba dohlížející na bezpečnost práce při natáčení má za úkol soustavně vyhledávat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců (členů štábu), která vychází z ustanovení § 102 zákoníku práce a ostatních předpisů týkajících se BOZP.

(report skoronehody) – druhým klíčovým nástrojem prevence je sledování skoronehod. To jsou situace,
kdy cokoliv nedopadne tak, jak mělo, ale jen šťastnou náhodou nebo díky opatřením se nikomu nic nestalo nebo nedošlo ke škodě. Na základě near miss reportu se následně vytváří opatření, aby se opakování takové situace předešlo. POZN: Skoronehoda nemusí nutně znamenat, že někdo něco pokazil, ale naopak to, že někdo udělal určité opatření správně, a díky tomu nedošlo ke škodě. To je také důležitá informace pro produkci.

BEST PRACTICE: Vždy když dojde ke skoronehodě, porovnejte report s analýzou rizik a tu případně aktualizujte.

když dojde k nehodě, je nezbytné posbírat co nejvíce informací o tom, co se stalo, písemné výpovědi svědků a další důležité skutečnosti, které mohou pomoci při vyšetřování. Následně mohou sloužit jako podklady při právním řešení situace. Pokud je někdo ze členů štábu v zaměstnaneckém poměru, je nezbytné vyplnit knihu úrazů, případně záznam o úrazu. Tato povinnost vychází z § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

BEST PRACTICE: Když dojde k úrazu či nehodě, je třeba nejprve řešit první pomoc a zamezit zhoršení situace. Poté je vhodné oslovit experty v oblasti bezpečnosti práce, aby vám pomohli situaci řešit spolu s právními zástupci.

psychická pohoda, respekt mezi jednotlivými členy štábu, prevence únavy a bezpečnostní přestávky mají zcela zásadní vliv na efektivitu natáčení, ale i na úrazovost a míru rizika vzniku nehody. Současně je to oblast, která má z hlediska efektivity významný dopad na riziko vícenákladů a s tím spojenou ekonomickou stránku. Bezpečnostní přestávky z důvodu psychické a zrakové zátěže upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

BEST PRACTICE: Při analýze rizik je vhodné udělat i analýzu rizik spojených s psychickou zátěží a zavést vhodná opatření.

veškeré analýzy rizik, reporty, prezenční listiny z proškolení, knihu úrazů (u zaměstnanců) apod. je potřeba v papírové podobě archivovat a mít je uloženy tak, aby v případě nehody nebo kontroly byly k dispozici. Nedílnou součástí bezpečnostní dokumentace je také průvodní a provozní dokumentace technických zařízení: záznamy o revizích a kontrolách technických zařízení a záznamy o kvalifikaci osob pověřených údržbou a kontrolou technických zařízení. V případě kontroly, nehody nebo úrazu je bude požadovat inspektorát práce, policie nebo pojišťovna.

BEST PRACTICE: Je dobré mít založený šanon, který má u sebe BOZP specialista. Pokud produkce nemá specialistu, tak je uložen u produkce. BOZP specialista zároveň dohlíží na dokumentaci a oprávnění osob při provozování technických zařízení.

pokud se natáčení účastní zahraniční herci nebo členové štábu, musí být všechna školení a analýzy rizik jak v češtině, tak v angličtině, nebo v jazyce zahraničních členů štábu. Povinnost seznámení s riziky v rodném jazyce vychází z § 106 odst. 1 zákoníku práce a platí, že zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Slovo „srozumitelná“ znamená „v jeho rodném jazyce“.

BEST PRACTICE: V rámci safety meetingu je nejefektivnější u zahraničních štábů, když asistent režie vede meeting v angličtině a BOZP specialista zopakuje informaci v češtině.

na základě analýzy rizik v kontextu s realizovanými akcemi je třeba zvolit potřebnou míru zdravotnického zabezpečení natáčení. Mírou zabezpečení je myšleno: počet sanitních vozů a kvalifikace jejich posádky (zda jsou přítomni jen záchranáři, medici nebo i lékař chirurg či anesteziolog). Tato povinnost vychází z § 102 odst. 6 zákoníku práce a platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci a zajišťují přivolání zdravotnické záchranné služby.

Je nezbytné mít i krizové plány pro případ hromadné nehody nebo při vysoce rizikových lokacích

BEST PRACTICE: Při stanovení míry lékařského zabezpečení je vhodné vycházet z analýzy rizik kaskadérů a BOZP specialisty.